Komunikace se psy začíná pozorováním řeči těla: polohy uší, ocasu, napětí svalů i toho, zda pes vyhledává kontakt, nebo se mu vyhýbá. Jasné povely, tón hlasu a odměna ve správnou chvíli pomáhají při přivolání, chůzi na vodítku i běžném soužití doma. Při výcviku psa se používají také pomůcky, například klikr, píšťalka pro psy nebo tlačítka pro psy, která mohou sloužit jako naučený signál pro konkrétní činnost.
Dorozumívání se psem je důležité po celý rok, nejvíc ho ale prověří rušné procházky, návštěvy, cestování nebo setkání s jinými psy. Při venkovním tréninku se může hodit píšťalka, jejíž zvuk pes uslyší i na větší vzdálenost. Ve stresových situacích, například při bouřce či silvestrovských ohňostrojích, je naopak důležitější všímat si známek nejistoty a dopřát psovi klid než po něm vyžadovat poslušnost.
Při výběru pomůcky pro komunikaci se psem záleží na cíli výcviku, prostředí a povaze psa. Klikr vyžaduje přesné načasování odměny, píšťalka stálý signál a tlačítka trpělivý nácvik jednoho významu po druhém. Žádná pomůcka sama o sobě nezaručí, že pes rozumí lidským slovům. Pozor si dejte na výrobky, které psa lekají nebo mu působí bolest; strach může vzájemnou důvěru narušit.
Nejprve si ujasněte, co chcete zlepšit: přivolání, srozumitelnost povelů, nebo třeba klidnější každodenní kontakt. Pak zvolte jednoduchou pomůcku, se kterou dokážete pracovat důsledně, a začněte krátkým nácvikem v klidném prostředí. Sledujte reakce psa, odměňujte žádoucí chování a obtížnost přidávejte postupně. Pokud pes opakovaně projevuje strach nebo reaguje agresivně, je rozumné obrátit se na zkušeného trenéra pracujícího bez nátlaku.
