Detektory plynů slouží k včasnému varování před únikem nebezpečných látek, které člověk často nepozná čichem ani zrakem. V domácnostech se nejčastěji řeší detektor oxidu uhelnatého, CO alarm, hlásič plynu na zemní plyn, metan, propan-butan nebo LPG. Své místo mají u plynových kotlů, kamen, sporáků, krbových vložek, v garážích, dílnách, karavanech, chatách i provozech, kde se pracuje s tlakovými lahvemi nebo spalovacími zařízeními.
Nejvíce se o detektory plynů lidé zajímají před topnou sezonou a během zimy, kdy běží kotle, karmy, kamna a krby déle než po zbytek roku. Praktické jsou také při rekonstrukci, po výměně spotřebiče, při nastěhování do staršího domu nebo před cestou obytným vozem. Detektor úniku plynu má smysl všude tam, kde může špatné spalování, netěsnost hadice nebo závada na spotřebiči ohrozit zdraví a majetek během několika minut.
Při výběru je důležité nejprve vědět, jaký plyn potřebujete hlídat. Jiný přístroj se používá na oxid uhelnatý, jiný na hořlavé plyny jako zemní plyn, propan nebo butan. Sledujte certifikaci, hlasitost alarmu, životnost senzoru, způsob napájení, možnost montáže na stěnu, signalizaci poruchy a tlačítko pro pravidelný test. U CO detektoru hledejte soulad s normou EN 50291, u hlásiče hořlavých plynů se vyplatí ověřit určení pro konkrétní plyn a prostředí.
Správný produkt vyberete tak, že si sepíšete riziková místa v bytě nebo domě a k nim přiřadíte typ plynu. Zemní plyn a metan stoupají vzhůru, proto se čidlo obvykle instaluje výše, zatímco propan-butan a LPG klesají k podlaze; u oxidu uhelnatého se řiďte pokyny výrobce a umístěním spotřebiče. Porovnejte několik modelů podle parametrů, recenzí a dostupnosti náhradních baterií, po instalaci detektor pravidelně testujte a po skončení životnosti senzoru jej vyměňte.
